Básník, výtvarník, překladatel
Počátkem šedesátých let se Ladislav Novák začal věnovat aktivně výtvarné činnosti.
Od roku 1962 se Ladislav Novák soustavně zaměřil na objevování nových tvůrčích přístupů, které obsahovaly různé modifikace výtvarných, literárních a hudebních principů.
Ve výtvarné oblasti často uplatňoval techniku koláží a alchymáží, jejichž hlavní podstatou je narušování původního tištěného obrazu chemickými prostředky. V roce 1963 začal Ladislav Novák pracovat na prvních topologických kresbách, které jsou založeny na principu nekřížené čáry. O rok později se stal autorem specifické výtvarné metody zmačkaného papíru tzv. froasáže (froisser = mačkat), která tvořila v průběhu šedesátých let zatím spíše Novákovu doplňující techniku.
Až v sedmdesátých letech začal Ladislav Novák jednotlivé techniky kombinovat a vytvářet cykly alchymážofroasáží. Při této technice nejdříve narušil povrch papíru chemickým prostředkem a poté jej zmačkal v ruce. Takto zdeformovaný papír znovu rozložil a sémanticky zkoumal vzniklou strukturu papíru. Froasáž postupem času nabývala na významu a v popředí Novákovy tvorby zůstala až do konce osmdesátých let.
V roce 1965 uspořádal Ladislav Novák svou první samostatnou výstavu v Galerii Václava Špály v Praze. Expozice byla vedena Jindřichem Chalupským. Druhá samostatná výstava se konala v roce 1969 opět v pražské Galerii Václava Špály. O rok později vystavoval v Galerii na Karlově náměstí v Praze.
Ladislav Novák taktéž vystavoval i v zahraničí a to ve Francii, Belgii, Německu, Švýcarsku, Holandsku, USA, Velké Británii, Itálii, Španělsku a Rakousku).
Koncem osmdesátých let navštívil Ladislav Novák italskou Veronu, kde vytvořil další z řady netradičních uměleckých metod, kterou nazval podle místa vzniku veronáže. Po revoluci v roce 1989 se Novákova tvorba opět dostávala do hledáčku českých galerií a veřejnosti. V roce 1992 uspořádal svou třetí samostatnou výstavu v Galerii Václava Špály.
V devadesátých letech se autor věnoval především froasážím a tušovým kresbám.